Vánoční zamyšlení

Napsal(a) míša,

Cold, But Beautiful   Nicky47   2zx Da 6 Oqup   Normal

Nazdárek, lidičkové, jakpak se máte? Už je to nejmíň pošesté, kdy vám píši takové to moje vánoční sdělení, které obsahuje i nějaké to vzpomínání … a hlavně pěknou vánoční melodii, aby se vám to dobře četlo.

Z mojí neschopnosti vytvořit pěkné přáníčko s pejsky a zasněženou krajinou se už stala tradice, se kterou se ani nechci rozloučit… stejně si s vámi nejraději sednu někde u koly (s rumem ), ale to už se všemi letos asi nestihnu, tak snad mi to prominete, jako vždycky …

Děkuji osudu, že mám okolo sebe tak skvělé (a trvanlivé) přátele, kteří nejen že mi naslouchají, ale dokážou se i přidat k mým šíleným nápadům. To jsem si vyzkoušela v lednu, kdy jsem zase neměla co na práci (a když se nudím, vymýšlím „nemožnosti“)… takže 1. Privat Show spojená se křtem mojí knížky Jemný recept na život v Praze v Boudě… to byl hodně střelený nápad, o kterém jsem se domnívala, že mi nemůže projít; a vidíte, nejen že jste přijeli (někteří hodně z daleka), ale ještě jste dokázali v tom mrazivém počasí vytvořit tak hřejivou náladu, že z toho mám zážitek na zbytek života … tedy zlí jazykové tvrdí, že za tu skvělou atmosféru mohu poděkovat té báječné slivovici a jablkovici, kterou jste donesli, ale já tomu nevěřím a jsem přesvědčená, že by to s vámi bylo skvělé i bez nich.

A zase jsme společně vytvořili krásný kalendář s kavalíry na rok 2018. Je již devátý v řadě a pomaličku se z vás (a tím pádem i ze mně) stávají odborníci na skvělé fotografie a humorné texty. Možná, že tomu nebudete věřit, ale když jsem si nedávno prohlížela ty „staré“ kalendáře, bylo jasně vidět, jak je každý další povedenější, s lepšími fotkami a zábavnějšími texty – rostete přímo s úkoly, moji milí a já se těším na jubilejní, 10. ročník našeho společného vytváření stolního kalendáře s kavalíry v hlavní roli.

No a pak tu máme Rokycany a výstavu a knížku, kterou jste pro mě vytvořili… to tedy byl zážitek! Tohle prostě nejde jen tak vydýchat… dodnes, když si vzpomenu, jak jste mi jí ve finálním kruhu předali, mně mrazí v zádech. Děkuji, i když vím, že je to málo jen poděkovat, ale jak jinak říct, že si moc vážím vašeho úsilí, té práce s fotkami a texty a hlavně toho, že jste do té překrásné fotoknihy dali i kousek svého srdce.
Jo a nesmím zapomenout na Vlastějovice a dvoudenní cvičáky v Praze, kde jsme se s Frantou Šustou snažili o to, aby vystavování pejsků byla zábava pro lidi i psy a aby se v kruhu (nejen v tom kavalířím) a okolo něj všichni parádně bavili. I z tohohle snažení mám dobrý pocit…
Je toho ještě hodně, na co bych mohla s chutí zavzpomínat, ale to by bylo dlouhé psaní a to je asi zbytečné, vždyť se za chvíli někde potkáme a můžeme si spolu popovídat naživo.

Tak hezké svátky přeji, hezky si je užijte… jo a nezapomeňte ode mě pozdravovat svoje pejsky …